Inscenace: Káťa a Bajaja
Inscenace vznikla na motivy básnické sbírky Bajaja českého básníka Vladimíra Holana.
(viz publikace s. 107)
“Holanův text je specifický spojením hluboké dospělé melancholie a radostné dětské naivity. Stejně tak herecké obsazení Bajaji je specifické spojením lidí s postižením i bez něj, dětí, dospívajících, dospělých… V inscenaci se tedy promítají témata dětská, z nichž některá jsou přímo inspirovaná herečkou Klárkou, a témata pro dospělé. Také se tam mísí velmi humorné situace, gejzír dětského štěstí z Vánoc, z léta, z poutě, z parníku, z narozenin, i temnější melancholie (Kátina nemoc, samota básníka, ztráta zázemí, dospívání dítěte…).
Herecké výzvy spočívaly v obsazení velmi malých dětí s DS, což se podařilo díky kolektivní roli a vybudování bezpečného prostoru pro každou z hereček, ale také v první zkušenosti dospívajících herců s rolí a s verši. Zatímco verše nakonec nebyly nikterak zásadním problémem, herci s DS bez rozdílu věku v rámci zkoušení zápolili s udržením napětí, kontinuální jevištní energie. Té jsme nakonec docílili díky zapojení herců během celého představení (tedy bez odchodů z jeviště) a pomocí jevištního partnera, který svého kolegu s DS vždy uvedl do kýžené emoce a atmosféry.
V inscenaci Káťa a Bajaja jsme pracovali s herectvím spontánní akce (představitelky Káti), ale současně se staršími herci vstoupili do fází herectví osobnosti (Lukáš) a herectví postav (Martin).”
Medailon inscenace
TA ČR 2019–2021
Umělecký výzkum tvorby divadelních inscenací s herci s Downovým syndromem jako účinného prostředku sociální inkluze.
Společný výzkumný projekt DF JAMU a Divadla Aldente.
KONCEPT PROJEKTU
Pravidelně rozvíjíme divadelní předpoklady dětí a mladých lidí s Downovým syndromem na workshopech. Tréninky ústí v tvorbu inscenací s profesionálními divadelníky. V rámci projektu vznikly tři inscenace, přičemž každá další zvyšuje nároky na uvědomělou uměleckou tvorbu. Součástí projektu jsou výzkumné rozhovory s diváky.
Na řešení projektu a výsledné zprávě se podílí psycholog a speciální pedagog. Ti pojmenovávají účinek divadelní tvorby jak na herce, tak na diváky většinové společnosti. Vzniká zpráva uměleckého výzkumu, kde analyzujeme vznik jednotlivých inscenací v kontextu dosavadních domácích i světových zkušeností s tímto typem divadla. Současně v ní navrhujeme vhodné metodologické postupy využitelné zejména těmi, kdo pracují s lidmi s postižením a pomáhají jejich inkluzi do většinové společnosti.
Výzkum byl realizován v letech 2019–2021 na Divadelní fakultě JAMU v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA Technologické agentury ČR.